Dneska jsem dorazil do chaty Dyngjufell poblíž sopečného kráteru Askja. Je to malá, zastrčená útulna velikosti maringotky, do níž někdo příjde jednou za týden a to jenom v létě. Přesně takové chaty mají turisté nejraději, protože jím umožňují být sami uprostřed divočiny a přitom si užívat komfortu střechy nad hlavou, rozpálených kamen a měkkého lůžka.
Do chaty jsem dorazil okolo třetí odpoledne a protože venku byla mlha a pršelo, zůstal jsem zbytek dne uvnitř. Prozkoumal jsem důkladně vnitřní vybavení, opravil poškozené části své výstroje, nanosil vodu a přichystal vše potřebné pro uvaření večeře. To vše mi zabralo necelou hodinu a ve čtyři odpoledne jsem byl hotov.
Tehdy začal stav, který nazývám vrnivá nuda. Je to opak dráždivé nudy, jaká bývá na schůzích, přednáškách, nebo večer v hotelu na služební cestě. Dráždivá nuda je přítomna všude tam, kde člověk mrhá časem, chtěl by být někde jinde a dělat něco jiného, ale nemůže.
Vrnivá nuda je naopak stav celkem příjemný. Člověk je přesně tam, kde by být chtěl – v mém případě uprostřed Islandu – má všechnu práci hotovu a čeká, až se umoudří počasí, které neovlivní než vyšší moc.
Z vrnivé nudy jsem se začetl do „Notre-Damme de Paris“ od Victora Huga v originále a se svou mizernou francouzštinou se prolouskal až na stranu 42, kde mi konečně došlo, že tato kniha by mě nebavila v žádném jazyce na světě. Snad jako komiks. Mimochodem, přišlo mi zvláštní, jak se sem ta více než 500 stránková bichle dostala – a hle – na předsádce je vysvětlení:
25, července jí zde nechala Marie-Charlotte Aguerre s omluvou, že její batoh je příliš těžký. Což mi přišlo rozumné do okamžiku, kdy jsem studiem návštěvní knihy zjistil, že Marie-Charlotte byla členem posádky terénního auta, které na chatu přijelo z jihu a za tři dny odjelo na sever. Proč se zrovna ona strachovala o váhu svého batohu se už asi nikdy nedozvím.
Trochu jsem odbočil, ale to vůbec nevadí. Důležité je, že jsem četbou Victora Huga a psaním tohoto zápisku zabil čas do večeře a vrnivá nuda teď vyústí v pořádný dlabanec a pak hajdy na kuťě.
Dobrou noc!