Chodili jsme občas nakupovat do Carrefouru na Smíchově. Mívají tam jehněčí, výběr bílého pečiva a tak.
Vzpoměl jsem si na jednu scénku, která se tam udála. Stál jsem před vchodem do budovy, na obrubníku vpravo seděl kluk s holkou. Dready, barevné hlavy, v rukou lahváče. Ze dveří vyšel člen ochranky, takový menší chlapík a začal je takovým domlouvavým tónem prosit, aby si sedli někam jinam, že tam sedět nesmějí.
Za chvíli se ze dveří vynořil šéf toho prvního chlapíka, kluka s holkou vyhodil za použití sprostých slov a pak začal nadávat svému podřízenému:
„Jak to žes je nevyhodil, co?“
„Ale já …“
„Jasně jsem ti řekl, abys je vyhodil!“
„Já jsem ….“
„Příště budeš dělat, co ti řeknu, je to jasný?“
Pokračoval dál a svého podřízeného zcela zjevně urážel a ponižoval.
Po této příhodě jsem si začal všímat i dalších věcí. Podivných cedulek s nařízeními pro zákazníky a podivných procedur (například při vrácení lahví).
Personál celkově mi připadal stresovaný, nepřáteský. Je jasné, že při jejich platech člověk nemůže čekat zázraky, ale v tom bylo něco jiného. Jakoby v Carrefouru bylo v řídících pozicích příliš mnoho psychopatů ….
Od jara už do Carrefouru nechodíme. Teď jsem se dozvěděl, že tam minulý týden ochranka zmlátila nějaké kluky, kteří vevnitř ze srandy fotili ….