Je tma. Nemůžu si cestou ze zastávky číst noviny. Tma leží na nebi jako plechový poklop od tvarůžků a já mám nutkání se přihrbit, aby mně nezalehla.
Ráno je zatím ještě světlo, ale i to brzo přestane. Nemá tedy cenu začít vstávat v šest. Tmě neuteču.
Navíc na tmu nepomáhá světlo. Myslím tím světlo umělé. Naopak, připadá mi, že dělá tmu ještě temnější. Začínám se vyhýbat prudce osvětleným přechodům pro chodce (je to nová móda, malé sloupky se silnými halogeny perou na přechod, takže mimo něj nic nevidí ani řidič, ani chodec). Před tmou je nejlépe skrýt se ve tmě. Paradox.
Tma plodí spiknutí. Četl jsem, že na první díl Nemocnice na kraji města se dívaly čtyři milióny lidí, a na ostatní programy milión dvěstě tisíc. Přes milión lidí si zapne televizi a nedívá se na Nemocnici? To se mi nezdá. Kdo vlastně provozuje ty televizní peoplemetry? Kontroluje to někdo? Nedívají se náhodou všichni na ČT2 a na Novu nikdo?

Citím kutí temných piklů.
Se zánikem desetníků
přijde věčná noc.
Peoplemetry, na pomoc!