Na vánoce jsme jeli širokou severní oklikou. Nejdříve jsme se stavili v Třebechovicích pod Orebem, v muzeu betlémů. Hlavní betlém je veliký, hýbe se v něm několik desítek figurek. Zajímavé je, že autorem betlému je chlapík, který si nechával dělat řezbářskou práci i pohybové mechanizmy u jiných lidí. On vymýšlel a sestavoval. V další expozici se mi líbil lipový betlém třebechovického rodáka Matušky. Kreslil dříve vtipy, to jméno mi něco říká. Jeho andělové jsou bezkonkurenční!
Pokračovali jsme přes Žamberk a Vamberk do Šumperka. Jako tolik míst v pohraničí na mně silně zapůsobil zašlou hrdostí své bývalé slávy. Přespali jsme ve Velkých Losinách, kde mají moc pěkný areál sirných lázní – vzdušné stavby trochu připomínající Luhačovice, pěkný park. My navíc dostali bonus v podobě páry stoupající z teplých pramenů za mrazivé večerní procházky v deseti centimetrech čerstvého sněhu.
Ráno jsme přes Skřítek dorazili do Rýmařova a pak k Rešovským vodopádům – pěkné místo v lesích u vesničky Reschen, která kdysi měla dvoupatrovou školu, velký kostel, zájezdní hostinec a kde končí silnice. Dnes do Rešova jezdí dva autobusy denně a ačkoli jsme vesnici prošli tam a zpátky, bylo tam jako po vymření.
Z Rešova jsme sjeli nádherným prudkým úbočím do Uničova a pak na dálnici do Olomouce. Taková předvánoční easy ride – a že jsme ji potřebovali!