Inauguračnímu proslovu prezidenta Bushe není co vytknout. Je to precizně sepsaná řeč plná vzletných pravd a optimismu. Vnitřní americké problémy mně příliš nezajímají a tak jsem se chtěl hlavně dozvědět, co plánuje prezident Bush se světem ve svém druhém funkčním období, kdy si prý znovuzvolení američtí prezidenti snaží „vybudovat své místo v historii“.
Zahraničí se věnuje podstatná část projevu a vše se točí kolem několika klíčových myšlenek:

– svoboda je vždy lepší než diktatura
– americkými nepřáteli jsou diktatury obecně a Amerika se bude zbavovat diktátorů a nastolovat demokracii
– Amerika nebude nutit své hodnoty zbytku světa a bude podporovat samostatné rozhodování národů, pokud bude demokratické

Řeči se vedou a voda teče. Co budou tyto myšlenky znamenat ve skutečnosti? Amerika určitě není velký Satan, ale na osudu trpících v různých částech světa jí pramálo záleží. Primární je její vlastní bezpečnost a zájmy a na tom není nic špatného.
Bush definoval jako největší nepřátele Ameriky totalitní diktatury, ale je tomu skutečně tak, a nebo se ostrý postup proti diktaturám jenom mnohem lépe prodává?
Existují dva druhy zemí, které dnes nejvíce ohrožují americkou a potažmo i světovou bezpečnost. V první skupině jsou státy, kde prosperují rozsáhlé formální čí neformální struktury zaměřené proti Americe a západu, které jsou dostatečně silné pro naplánování rozsáhlejšího teroristického útoku. Do této skupiny patří třeba Pakistán, Egypt, Saudská Arábie.
Druhou skupinu tvoří země, kde existují rozsáhlé arzenály zbraní hromadného ničení a kde hrozí jejich únik do nepovolených rukou. Sem patří všechny existující jaderné mocnosti – USA, Rusko, Ukrajina, Francie, Velká Británie, Pákistán, Indie, Izrael.
Kdo tedy dnes nejvíce ohrožuje Ameriku? Pákistán, který vlastní jaderné zbraně a zároveň v něm existuje rozsáhlá fundamentalistická komunita? Nebo Saudská Arábie, kde sice USA mají vojenské základny, ale vyrostly tam již zástupy atentátníků a mnoho zkušených organizátorů? Nebo tisíce laboratoří po celých Spojených státech, které pracují s nebezpečnými chemickými a biologickými vzorky a kde nelze zabránit riziku krádeží a zneužití?
Proč tedy mediální tanečky kolem Íránu a Sýrie? Mezi špatnými chlapci viděno americkýma očima jsou už dlouho, tak proč to měnit. Přemýšlení přece bolí a veřejnost jím zatěžovat nebudeme.