Přistěhovali jsme se do domu, kde kromě nás žijí převážně staří lidé. V době oběda se po chodbách šíří směsice vůní, které jsem už téměř zapoměl. Sekaná s žemlemi namočenými v mléce, řízky smažené na sádle, vývar z hovězích kostí, a spousta dalších, které už jsem necítil tak dlouho, že je nedokážu identifikovat. Je to obdoba indiánských vonných váčků, které dokáží přivolat vzpomínky na doby vzdálené, kdy v létě svítilo pořád slunce a v zimě byl sníh, borůvky rostly velké jako třešně a celý rok byly prázdniny.