IT nám přináší netušené možnosti. Rozhodl jsem se například, že si zřídím spojení z domova do práce, abych mohl v případě potřeby v teplácích a pantoflích rejdit po vnitřní síti naší společnosti. Ta používá firewall jedné velmi známé firmy, přes který se dá dostat pouze VPN klientem téže firmy. Ten klient je aplikace zlomyslná, mění spoustu vnitřností hostitelského systému a celkově jsou s ní jen nepříjemnosti.
Neodvážil jsem se toho klienta nainstalovat na domácího Maca ani na domácí Windows, tak jsem na Windows nainstaloval tvořítko virtuálních počítačů VMware a do něj ještě jedny Windows. Na tenhle vycpaný kabát na tyči vystrčený ze zákopu jsem nahrál VPN klienta a připojil se do práce.
Takže teď, když se chci virtuálně podívat z domova do práce si na Macovi spustím Remote Deskop Connection, kterou se připojím na domácí Windows, tam spustím další Windows ve VMWare a odtamdud se připojím na svůj počítač v práci. A odtamtud může teprve začít ta správná bonanza připojování a přihlašování!
Kdesi jsem četl, že na dvoře Ludvíka XVI byly dovedeny do dokonalosti dvorní mravy. Jakákoli i sebejednodušší akce měla předepsaný neuvěřitelně komplikovaný protokol, který všichni bez odmlouvání dodržovali. Ta komplikovanost vznikla časem z původních více méně racionálních pravidel tím, že bylo dostatek lidí, kteří se finesám protokolu mohli věnovat a ti lidé měli dost času. Není překvapením, že systém se zhroutil a byl nahrazen o něco efektivnější republikánskou byrokracií.
Mám pocit, že svět počítačů, alespoň u nás doma, se pomalu ale jistě přibližuje k době Ludvíka XVI …