Trochu to připomíná připomíná podzim. V lese na zemi leží vrstva spadaného listí, stromy zlátnou a opadávají. Jenže je červenec a 40 stupňů ve stínu. Listí je na zemi od loňské zimy, protože nemá vlhkost, díky které by mohlo zetlít. Listí na stromech žloutne, protože stomy usychají. Není voda.
Viditelnost je velmi omezená, vzduch je nasycen kouřem z všudypřítomných požárů. Naposledy trochu pršelo v červnu. Před tím loni v říjnu. Krajina se proměňuje.
Místa, která důvěrně znám, jsou najednou jiná. Potůčky vyschly, místo blatouchů se uchycují akácie. Pastviny nejsou zelené, ale žlutošedé. Mateřídouška je hnědá, ne fialová. Asi jsem staromódní, ale mé oblíbené krajiny mizí. Vodopád Skaklja neviděl vodu už více než rok.
Ledovec Bionassay se rozdělil na horní a spodní část, která je úplně pokryta štěrkem. Na Nordkappu se uchycuje místo vřesu ostřice.

Třeba jsou to jen sezónní výkyvy. Třeba zaprší a ochladí se.

UPDATE 5.7.
Zapršelo a ochladilo se. Takže zbývají dořešit jen ty ledovce a tundra.

Po několika upoutaných letech v blízkém okolí, kdy se na balónu svezla i kamera, jsme se rozhodli vypustit balón volně.
Jednoho slunečného rána jsme jej nafoukli na louce blízko La Roche-sur-Foron, přeřezali poutací lano a pozorovali jej, jak stoupá nahoru, dokud se nám neztratil z dohledu. Zatím jsme nedostali zprávu, že by jej někdo našel, tak uvidíme.
Všude v okolí jsou často nepřístupné hory, zpráva uvnitř schránky je ovšem uložena v nepromokavém sáčku, takže počasí by jí nemělo vadit.

Včera večer jsme se nechali inspirovat maďarským lečem a připravili si následující dobrotu:

– 1 kg červených paprik
– 400g oloupaných rajčat
– 5 vajec
– 200g na tenké nudličky (julienne) nakrájené červené řepy a celeru
– hrst rukoly
– 2 lžíce jemného olivového oleje (severní Itálie)
– 1 lžička balsamikového octa
– sůl, pepř, sladká paprika, kayenský pepř, kardamom

Papriky a rajčata nakrájíme na kostičky. Na větší pánvi zahřejeme olej, přidáme papriky, pak rajčata, červenou řepu a celer. Okořeníme, ochutíme balsamikovým octem. Jakmile papriky změknou, vmícháme vajíčka a za stálého míchání smažíme ještě asi pět minut.
Sejmeme z ohně a vmícháme čerstvou rukolu.

Podáváme s čerstvou bagetou a zapíjíme vínem, které odpovídá použitému olivovému oleji – my jsme zvolili piemontské Barolo.

Dobrou chuť!

Dneska do externí paměti dávám párek odkazů, na které jsem narazil letem světem internetem. Tak s chutí do toho!
Specifickou chuť plzeňskému ležáku dává mimo jiné také trojnásobné dekokční rmutování, používané při jeho výrobě. Vysvětlení tohoto pojmu a spoustu dalších detailů o vaření Pilsner Urquell a o tom, jak se během doby měnila původní historická receptura se lze dočíst v tomto článku.
Martin Rajniš je český architekt a učitel, který začátkem léta postavil v Horním Maxově v Jizerských horách krásnou netradiční rozhlednu. Ona to vlastně není rozhledna, ale sklad dřeva na výšku s kontrolním schodišťem, takže to není stavba a není potřeba stavebního povolení. Uvidíme, zda se Martinovi Rajnišovi podaří vyválčit tuto interpretaci proti české úřední mašinérii, rozhodně držím palce. Jako šafránu je v Čechách lidí, kteří jsou ochotní postavit se úředníkům čelem, vždyť mentalita velí nějak to ošolíchat, a hlavně příliš nevystrkovat hlavu!