Návrat na chilskou stanici překypující životem byl po dnech osamělosti na Nelsonu celkem šok. Začali jsme se vyptávat a brzy bylo jasné, že naší jedinou nadějí na brzký odlet z Antarktidy je Alejo. Alejo (čti Alecho) je nejvýraznější postava ostrova krále Jiřího. Je to bývalý polárník, který na lyžích sám došel na jižní pól, lezl s Messnerem v Andách a teď pracuje pro chilsko-americkou agenturu pro dobrodruhy, která čas od času přistává na letišti u chilské stanice. Najít Aleja nebylo těžké. Neustále pobíhá po základně v modrém overalu, jeho dlouhé bílé vousy vlají na všechny strany.
Seznamujeme se a ptáme se, zda nás dokáže dostat nahoru. Alejo chvíli uvažuje a pak říká, že by to snad šlo. Musíme mu ovšem trochu pomoci. Nejdříve převážíme zodiakem zbytky nějaké jurty na chilskou loď zakotvenou v zálivu a pak se domlouváme, že za dva dny příjdeme pomoci trochu více.
Za dva dny je počasí pod psa. Spíme ve stanu na druhé straně Fildeské šíje a celou noc musíme sklepávat ze stanu sníh, který už od večera bez přestání padá.
V devět ráno dorážíme na schůzku, ale všude je pusto a prázdno. Vysílačkou se od chilských vědců spojujeme s Alejem a zjišťujeme, že všechny lety jsou zrušeny a musíme počkat do odpoledne. Odpoledne se počasí umoudří a večer konečně můžeme Alejovi pomoci, jak jsme slíbili. Zodiaky převážíme 45 sudů s vybavením americké expedice, která má přiletět zítra, na místo jejich budoucího letního tábora. Do půlnoci je vynosíme nad čáru přílivu a pak jdeme spát.
Brzy ráno jsme na letišti a čekáme. Počasí je pěkné, ale už jsme si zvykli, že v Antakrtidě nic nejde hladce a tak s klidem očekáváme, že se něco pokazí. Nicméně zanedlouho je ze severu slyšet motor letadla. Brzy se BAE 146 objevuje z mraků, dělá otočku a jde na přistání. Vyrovnává se s prudkým poryvem východního větru a přistává.
Americká expedice vystupuje, Alejo mluví s pilotem a zástupcem svého šéfa a pak nám posunkem naznačuje, že si máme vzít bágly a jít k letadlu. Seznamuje nás s lidmi z agentury, házíme si bagáž do zavazadlového prostoru a pak se rozvalíme v pohodlných kožených sedačkách prázdného letadla.
Za chvíli se zavírají dveře, startujeme a Antarktida nám mizí z očí. Jdu si pokecat s piloty do pilotní kabiny a pomalu se aklimatizuji na návrat zpět do civilizace. Cesta na konec světa končí, začíná cesta zpět na jeho začátek.