Loupali jsme včera s děckama arašídy, baví je to skoro jako lego a když se pak ty arašídy proženou mixérem, vznikne neslazené, nesolené burákové máslo a s tím se dá spáchat spousta věcí.

Burákové máslo:
Oloupeme arašídy, dáme je na plech v tenké vrstvě a pražíme v troubě na 180 stupňů dokud neztmavnou. Nespálit! Pak je dáme do mixéru a točíme. Po chvilce nám z arašídů vznikne hrubozrná mouka, točíme dál a za minutku dvě se mouka zázračně promění v hustou kaši s konzistencí Nutelly. Burákové máslo je hotovo.

K takovému máslu jsou třeba tamtamy, hábity s křiklavými vzory, sladké brambory a další propriety, které se najdou spíše v Senegalu než ve střední Evropě, ale nešť, o tom někdy příště.
Představme si, že hlavní jídlo máme dovařeno a zbylo nám trochu zeleniny z titulku. Co s ní?

Karbanátky z manioku, vodnice a lilku:

Rozpálíme na pánvi olej, z těsta naděláme malé placičky a osmažíme po obou stranách asi dvě minuty. A pak ochutnáme, křup, … křup, … ono to vůbec není špatné, můžu si vzít ještě? To víš, že můžeš, příště zkusíme přidat sladké brambory a trochu zázvoru, když je to taková lahoda …

Ufurahie chakula chako!

(To by mělo být svahilsky „dobrou chuť“, ale je to z internetu, takže to klidně může znamenat „zameť šváby pod postel“ nebo tak něco)