V sobotu jsme jako dvojjediné bytosti přišli na koncert, kde se hrálo jako bychom se vrátili o deset let zpátky, ale přitom jsme byli o deset let starší, než většina posluchačů.
Nejdříve zahrál soubor RK130, ve kterém hraje postarší Američan v sáčku s falešným zpěvem a značnou chutí na balení holek po vystoupení, tak jak se to vidí v amerických filmech natáčených na malých městech. Inu, Frýdek-Místek není žádné velkoměsto, ale takhle snad ne …
Bylo dost času se rozkoukat po kulturáku, než nastoupili Priesnitz se strojově přesným a proaranžovaným spektáklem, který byl skvělý – slyšel jsem je na živo poprvé, stejně jako ostatní kapely.
A pak hrála Prouza – aspoň pro mně ztělesnění podbeskydského tavícího hrnce, kde je málo místa na kudrlinky a hraje se stručně a jasně.
Ostravsko však není Amerika, takže když na scénu vystoupili umělci až z Čech – Vypsaná Fixa z Pardubic – publikum bylo jejich. Hráli dobře, ale bylo na nich vidět, že stovky koncertů jim otupily hrany a s publikem si hrajou.
Celkově výtečná záležitost v inpsirativním prostředí, i když byla mlha vevnitř i venku a cestou domů po půlnoci jsme neviděli rudé zatmění měsíce.