Dnešek byl opět plný dojmů. Brzy nad ránem jsme dorazili s Jurou z Heiligenhafenu, kde jsme připravovali jeho loď ke spuštění na vodu, zpátky do Dąbie. Hned ráno se o Stovku živě zajímal zástupce kapitána na Daru Štětína, krásné 18-ti metrové plachetnici, která kotví vedle mně. Pak se mnou přišla udělat rozhovor slečna z Jachtařského centra. Když jsme skončili, obešel jsem loděnici a rozloučil se se všemi, které jsem tady za těch pár týdnů poznal. Cestou k lodi na mně mával český mořeplavec Jindra, který tu bydlí na lodi, tak jsme s ním a další českou mořeplavkyní Alicí zašli na oběd do jídelny Niko v Dąbie. Shodou okolností jsme všichni synci a děvuchy z Frýdku/Třiňca, moc příjemní lidé. Jindra mi daroval knihu Povídání o navigaci od Józefa Gawłowicze, kterou přeložil do češtiny. Snad ji stihnu rychle přečíst, abych se neztratil. No a poté přišel čas potichu odvázat lana a odplout. Přeplul jsem Dąbské jezero a protože začalo pršet a předpověď slibuje bouřky, uvázal jsem se vedle malého majáku na konci jezera a odpočívám v tichu a samotě do zvuku kapek na střeše kajuty.