V sobotu jsme vyrazili v tetou a sestřenicí Venery na výlet do severních Čech. Dojeli jsme do Lokte, kde se zrovna konal cyklistický závod Giro de Karlovy Vary.
Šli jsme na loketský hrad, který se mi velmi líbil. Místo průvodce jsme dostali laminované desky s výkladem a mohli si chodit, kam se nám zachtělo. Hrad vypadá zvenčí malý, ale je zvláště výškově velmi členitý a je v něm co vidět – třeba Loketské železo – kus meteoritu, který ve středověku dopadl u Lokte.
Podle výzkumů se soudí, že se jej místní obyvatelé pokoušeli ze zvědavosti roztavit v peci, což se jim ovšem při tehdejší úrovni technologie nepodařilo, takže vznikly pověsti o tom, že Loketské železo nejde roztavit, rozbít, že přináší štěstí, smůlu, atd. atd.
Pak tam na hradě bydlí Strekekel. Je to stará, seschlá postava, která bloudí Loktem a vyhledává děti, které se nechtějí česat. Příjde k nim, šprtá je prstem do vlasů a pak je přetáhne přes hlavu knihou.
No a ještě tam mají kovovou sošku Gottsteina, což je skřítek s dlouhým vousem a pro mně poněkud mlhavým posláním.
Za dveřmi do spodních pater hradu, přilepených ke skále, bylo vnitřní lešení uprostřed schodištní šachty. Inu vydal jsem se po něm a dorazil na hradní půdu, která se táhne (a je volně průchozí) po celé délce hradních stavem okolo nádvoří. Procházel jsem se tam snad půl hodiny a cítil se jako u babičky ve stodole na půdě, akorát ve větším.
Pak jsme vyrazili do Karlových Varů. Tam bylo hezky jako vždycky, spousta květin, Rusů, vřídlo stříkalo a zlaté rybky v říčce Teplé se shromažďovaly pod mostem u hotelu Thermal. Někdy z zimě tam musíme zajet vykoupat se do venkovního bazénu. A taky prozkoumat okolí Varů, vylézt na všechny vyhlídky nad městem a projít horní tok Teplé.