„Tak se posaďte, udělejte si pohodlí a začneme“, postarší doktorka v bílém plášti zhasne světla a nasadí mi na oči takové ty masívní kovové brýle, ve kterých se dají vyměňovat čočky.

– „Nejdříve vyzkoušíme skla z vašich starých brýlí. Čtěte.“

– „A“

– „A? Jaké A?“

– „Úplně nahoře je A“

– „Úplně nahoře je F… Aha, já vám tam zapoměla dát čočky. Zkuste se znovu.“

– „F“

– „Ano, nahoře je F. Mně by ale spíš zajímalo, co je na posledním řádku.“

– „Nevím“

– „Takže vidění se nám od posledně změnilo, zjistíme jak.“

Doktorka si přitáhne velkou dřevěnou krabici s čočkami a začne mi je nasazovat do brýlí. Trvá to dlouho, ale je to její práce a tak je trpělivá.
Jsme asi u dvacáté kombinace pevné a cylindrické čočky na levém oku.

– „Je to tak lepší?“

– „Nevím, zkuste mi tam vrátit to, co tam bylo předtím“

– „Lepší, horší?“

– „Dejte tam ještě to druhé … Teď zpátky to první … Ještě to druhé …“

Potím se, točí se mi hlava a marně se snažím rozhodnout, která kombinace čoček je lepší a která horší. S oběma vidím na tabuli pokřivené klikyháky, s různýma čočkama jsou akorát jinak křivé.

– „Myslím, že to předtím bylo lepší.“

– „Lepší? Před pěti minutama jste tam měl stejné čočky a říkal jste, že je to horší!“

– „Aha, tak to asi bude stejné“

– “ Stejné, lepší nebo horší?“

– „No, tak nějak …“

Doktorka vstane ze židle a prochází se po místnosti. Zhluboka dýchá a mává rukama dopředu a dozadu. Pak se znovu posadí.

– „Dobrá, zkusíme test mezioční preference. Nad sebou vidíte dvě řady písmen. Která z nich je ostřejší?“

– „Obě jsou stejně rozmazané“

– „A teď?“

– „Horní je ostřejší“

– „A teď?“

– „Spodní je ostřejší“

– „Před chvílí jste mi tvrdil, že jsou stejně rozmazané!“

– „Máte pravdu, ta horní je ostřejší“

– „Horní? … A teď?“

– „Spodní“

– „Vy si ze mně děláte legraci, pane!“

Doktorka praští krabicí s čočkami o stůl.

– „Nedělám, ono je to fakt těžké říct, co je lepší a co je horší.“

Doktorka se mi upřeně dívá do očí a pak povídá: „Víte co? Já vám napíšu na recept stejné dioptrie, jako jste měl před tím. Souhlasíte?“

– „Ano“

– „U koho jste si tenkrát dělal vyšetření?“

– „Ta paní doktorka už nepraktikuje“

– „Aha. Rozumím.“

– „Nashledanou.“

– „Sbohem.“