Dnes ráno

Procházka po městě

: Ulicí Grottes sejdeme dolů k nádraží, odkud vyjíždí TGV co půl hodinu ...

: Tato paní noviny nečte

: Plechový orel hlídá Conferedation Centre

: V tomto domě bydlí dívka, která dnes nepřišla k matce na oběd

: dopadá na vyrovnané řady židlí čekajících na koncert

: projdeme kolem zadního dvorku s čarodějnickým trenažérem ...

: Můza se sestrou Emanuelou

: Zpátky na prudkém denním světle

: ... a číhá na vetřelce z rue Bémont

: Projdeme radniční ulicí a hajdy domů

: V katedrále je světlo nepodobné tomu venku

: Trnové věnce poletují kolem zářících oken

: Ženy se často pokoušejí zatáhnout své partnery do útrob katedrály svatého Petra a získat od nich slib manželský

: ... a sejdeme až dolů k Rhoně.

: je čas se pomalu vracet

: Ženevanka si vybírá noviny. Některé jsou zadarmo, jiné se platí mincemi vhozenými do přihrádky

: Propust u Pont de la machine vhání vodu do turbín nejstarší ženevské vodní elektrárny, jejíž přetlakový ventil čas od času vystřikoval gejzíry vody. Tak vznikla ženevská fontána, která byla později přesunuta pár set metrů proti proudu na břeh jezera

: Stačí jen přivřít oči a přestat vnímat ostré linie

: Včera v noci - v ulici Jana Kalvína - přišla madam o matraci - je vinna či nevinna?

Zapékaná dýně na šalvěji s posypkou z vlašských ořechů

Je podzim, konec sezóny mraky lítaj‘ nízko nad stromy černý mraky na cáry roztrhaný … zpívá Priessnitz a podzimní barvy a vůně si nosíme z venku i do kuchyně, kde nás mohou inspirovat třeba k dnešní baště, která patří k těm vyvoleným, chutnajícím s každým soustem víc a víc. Budeme potřebovat 700g oranžové dýně s […]

Je podzim, konec sezóny
mraky lítaj‘ nízko nad stromy
černý mraky
na cáry roztrhaný …
zpívá Priessnitz a podzimní barvy a vůně si nosíme z venku i do kuchyně, kde nás mohou inspirovat třeba k dnešní baště, která patří k těm vyvoleným, chutnajícím s každým soustem víc a víc.
Budeme potřebovat 700g oranžové dýně s pevnou dužninou, dvě větší brambory, jednu velkou cibuli, dva stroužky česneku, osm lístků čerstvé šalvěje, nebo sušenou šalvěj, 150g sýru vhodného na zapékání – Gruyère, Comté, 150ml zeleninového vývaru, 250ml smetany, čerstvá petržel, trocha parmezánu, olivový olej, sůl, kayenský pepř.
Na posypku budeme potřebovat 50g másla, 150g strouhanky a 25g najemno nakrájených vlašských ořechů.
Cibuli nakrájíme najemno a na pánvi necháme v olivovém oleji změknout. Vyndáme cibuli a schováme na později.
Brambory a dýni nakrájíme na kostky, česnek nakrájíme na jemné plátky. Přilejeme do pánve olej, zahřejeme a osmažíme brambory, dýni a česnek spolu se šalvějí a špetkou kayenského pepře. Po zhruba deseti minutách přidáme osmaženou cibulku, a na kostky nakrájený sýr, posolíme, sundáme z ohně a dobře promícháme.
Strouhanku smícháme s nadrcenými ořechy, na pánvi rozpustíme máslo a vmícháme strouhanku s ořechy. Dobře rozmícháme. Sundáme z ohně a přidáme nakrájenou petržel.
Dýni s bramborami dáme do zapékací mísy, zalejeme vývarem smíchaným se smetanou, navrch nastrouháme trochu parmezánu a rovnoměrně zasypeme posypkou.
Pečeme v troubě předehřáté na 190℃ po dobu 40 – 45 minut.
Zapíjíme bílým burgundským vínem, nebo jiným dobře ošetřeným Chardonnay.
Dobrou chuť!

Domaine de Châteauvieux (★★ Michelin, 19 GaultMillau)

Zvolili jsme menu „Mlsný jazýček“ (Le Fin Bec) s následujícími laskominami: Krémová dýňová polévka. Mušle svatého Jakuba po tatarsku marinované v limetkách, želé z ústřic Belon s bylinkami, chléb s máslem aromatizovaným mořskými řasami. Pečené loctudské langustí ocásky s černými fazolkami a sušenou slaninou, emulze z korálků mořských ježků. Grilovaný filet z kambaly (mořského jazyka) […]

Zvolili jsme menu „Mlsný jazýček“ (Le Fin Bec) s následujícími laskominami:

Krémová dýňová polévka.

Mušle svatého Jakuba po tatarsku marinované v limetkách, želé z ústřic Belon s bylinkami, chléb s máslem aromatizovaným mořskými řasami.

Pečené loctudské langustí ocásky s černými fazolkami a sušenou slaninou, emulze z korálků mořských ježků.

Grilovaný filet z kambaly (mořského jazyka) z ostrova Yeu na křupavé zelenině, cibulky nakládané s arašídy.

Srnčí filé smažené na brusinkách, hruška na červeném víně, glazovaný jedlý kaštan s kořením, churros s citrusy, šťáva z hlívy miskovité (kornukopie).

Degustace čerstvých a zralých sýrů.

Medový croustillant, turecký fík plněný kořením, zmrzlina z tasmánského pepře.

Pěna z jablek Granny Smith a šafránu, karamelová zmrzlina, krém z vanilky Bora Bora.

K pití červené Ticinese DOC 1996.

Nezapomenutelný večer.

Číhání na Iridiové prasátko

Když se v noci podíváte na oblohu, může se vám poštěstit uvidět světelnou tečku pohybující se plynule od obzoru k obzoru – rychleji než letadlo, ale pomaleji než padající hvězda. Bude to jeden z větších satelitů, viditelný pouhým okem – mezinárodní kosmická stanice (ISS), Envisat, Genesis, apod. Viditelné jsou díky svému velkému lesklému povrchu, který […]

Když se v noci podíváte na oblohu, může se vám poštěstit uvidět světelnou tečku pohybující se plynule od obzoru k obzoru – rychleji než letadlo, ale pomaleji než padající hvězda. Bude to jeden z větších satelitů, viditelný pouhým okem – mezinárodní kosmická stanice (ISS), Envisat, Genesis, apod.
Viditelné jsou díky svému velkému lesklému povrchu, který dokáže odrazit dostatek slunečních paprsků, aby pronikly atmosférou a my je mohli spatřit bez dalekohledu.
Satelity systému Iridium jsou mnohem menší a ze Země neviditelné. Přesto existuje způsob, jak je spatřit. Každá z družic Iridium je vybavena třemi anténami z vysoce leštěného hliníku a ty za příznivých podmínek hážou na Zemi prasátka. Záblesk trvá několik sekund a je potřeba vědět přesně kdy a kde se bude družice na obloze nacházet. Prasátka mohou být překvapivě jasná (magnituda -7), což z nich činí druhý nejjasnější astronomický objekt na noční obloze, hned po Měsící.
Včera jsem pozoroval jedno takové prasátko ve 23:16:21. Přestože byl skoro úplněk, bylo krásně viditelné a velmi jasné.
Predikce přeletů družic a Iridiových prasátek lze najít na stránkách www.heavens-above.com.

UPDATE 21. srpna:
Dnes ráno se mi podařilo vyfotit Iridiové prasátko magnitudy -8 nad jezerem v Ženevě. Stál jsem na vlnolamu a čekal, až příjde čas. V jednu chvíli se na vlnolamu objevili dva milenci. Když procházeli kolem mne, všimli si foťáku na stativu a rozvinul se následující dialog:

– Dobrý den, můžeme se zeptat, co to tady děláte?

– Čekám na jednu hvězdu

– To tady stojíte každý den?

– Ta hvězda, na kterou čekám je velmi zvláštní. Bude vidět jenom dneska asi za půl hodiny. A já ji chci z tohoto místa vyfotit

– To je tak romantické!

– Ano, to je

– Toto je naše první rande a zrovna potkáme vás, jak čekáte na vzácnou hvězdu. To je tak úžasně romantické!

– Ano, to je. I když je trošku zima.

– Tak vám děkujeme a nasledanou

– Nashle

Pokud spolu ti dva vydrží, určitě budou dětem a vnoučatům vyprávět příběh svého prvního rande, aniž by věděli, že za něj vděčí družicovému systému Iridium!

UPDATE 2. září:
Podařilo se mi vyfotit Iridiové prasátko v těsné blízkosti galaxie Andromeda. Fotku s vysvětlivkami je možno vidět zde.
Poznámka:
Fotka je zpracována krátkým Pythonovským skriptem, který zvýší jas jednotlivých hvězd ve scéně. Hvězdy jsou pak mnohem lépe viditelné i na běžném monitoru za denního světla. Skript je ke stažení zde. Pro jeho správnou funkci je zapotřebí mít nainstalované knihovny PIL (Python Imaging Library) a NumPy(knihovna pro numerické výpočty).

Mont Buet

Když dinosaurus Alfréd capkal před 230 milióny lety po pláži na břehu moře oddělujícího budoucí Afriku od budoucí Evropy, netušil, že jej budou proklínat davy svátečních turistů plahočících se vysoko nad Lac de Viex Emosson, aby spatřili jeho zkamenělé stopy. Alfréd byl poměrně malého vzrůstu a mnoho nevážil, přesto jeho stopy přežily alpínské vrásnění v […]

Když dinosaurus Alfréd capkal před 230 milióny lety po pláži na břehu moře oddělujícího budoucí Afriku od budoucí Evropy, netušil, že jej budou proklínat davy svátečních turistů plahočících se vysoko nad Lac de Viex Emosson, aby spatřili jeho zkamenělé stopy. Alfréd byl poměrně malého vzrůstu a mnoho nevážil, přesto jeho stopy přežily alpínské vrásnění v triasu a vyzdvižení do výšky 2300 metrů a v roce 1976 byly objeveny francouzským geologem s přebytkem volného času Georgesem Bronnerem.
Od dinosauřích stop lze vystoupat do průsmyku Col du Vieux a odtud na vrchol Bílého koníka (Cheval Blanc). Po hřebeni se dá sejít kolem Jalovcového vrchu (Pointe de Genièvre) do sedla Plan de Mont Buet a odtud na vrchol hory Mont Buet, které se říká „Mont Blanc des Dames“ – neboli Mont Blank pro ženský. Je to příjemná vycházka, která je součástí okruhu okolo hory Mont Ruan v jedné z nejkrásnějších částí Chabliských alp.

: Bivak na Plan du Mont Buet

: Stopy zblízka

: Dinosauří stopy ve zkamenělém sedimentu, stáří 230 miliónů let

: Lac d'Emosson

: Skalničky vyrůstají ze škvíry vedle pásu zkamenělého paleolitického bahna

Vodní jóga

Vodní jóga je hra s těžištěm, hluboká relaxace ve vodním prostředí. Nepatrnými pohyby těla se přechází z jednoho klidového stavu do druhého. Dá se provádět kdekoli, kde je klidná hladina a dostatek vody, abychom nedosáhli nohama na dno. Slaná voda lépe nadnáší a je proto výhodnější, zvláště ze začátku. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí základní sestavy […]

Vodní jóga je hra s těžištěm, hluboká relaxace ve vodním prostředí. Nepatrnými pohyby těla se přechází z jednoho klidového stavu do druhého. Dá se provádět kdekoli, kde je klidná hladina a dostatek vody, abychom nedosáhli nohama na dno. Slaná voda lépe nadnáší a je proto výhodnější, zvláště ze začátku. Předpokladem pro úspěšné zvládnutí základní sestavy je schopnost ležet bez pohnutí na zádech na hladině. Pokud se vám to nedaří, zkuste slanější vodu – v Mrtvém moři si zacvičí každý.

1. Základní poloha je v leže na zádech, ruce a nohy jsou roztažené, dlaně směřují vzhůru. Hlava je lehce zakloněná dozadu, tak aby čelo omývala voda.
2. Pomalu připažíme, pak snožíme a napneme špičky chodidel. Případnou tendenci k otáčení těla kompenzujeme napínáním a povolováním svalů v ramenou a hýždích.
3. Pokrčíme nohy v kolenou, roztáhneme je a uchopíme rukama nad nárty. Hlavu lehce zvedneme z vody a udržujeme její náklon tak, aby špičky chodidel byly nad hladinou.
4. Opět připažíme a snožíme. Ůklonem hlavy k prsům přejdeme do stoje ve vodě. Rovnováhu udržujeme lehkými pohyby hlavou.
5. Předpažíme. Tělo se automaticky přesune do lehu na břiše. Hlavu udržujeme dostatečně vysoko nad hladinou, abychom mohli dýchat.
6. Překřížíme nohy, poté překřížíme ruce za zády. Otočíme hlavu vlevo či vpravo a tím se přetočíme na záda. Roztáhneme ruce a nohy a vrátíme se zpět do základní polohy.

Quatres quarts - bábovka ze čtyř čtvrtek

Tento recept z Bretaně je ideální pro moučníkové začátečníky – málo surovin, snadná příprava a lahodný výsledek. Bábovka se připravuje ze čtyř surovin o stejné hmotnosti. Co budeme potřebovat? – Tři vejce – stejné množství mouky, práškového cukru a másla jako je hmotnost vajec – Pokud používáme nesolené máslo místo bretaňského mi-salé, přidáme do těsta […]

Tento recept z Bretaně je ideální pro moučníkové začátečníky – málo surovin, snadná příprava a lahodný výsledek.

Bábovka se připravuje ze čtyř surovin o stejné hmotnosti. Co budeme potřebovat?

– Tři vejce
– stejné množství mouky, práškového cukru a másla jako je hmotnost vajec
– Pokud používáme nesolené máslo místo bretaňského mi-salé, přidáme do těsta půl lžičky mořské soli

Vejce rozklepeme, oddělíme bílky od žloutků. Žloutky rozetřeme s cukrem, pak postupně vmícháme máslo a mouku. Bílky ušleháme na tuhý sníh a vmícháme do těsta.

Nezapomeneme na mořskou sůl, neboť ta dodá bábovce typickou bretaňskou chuť.

Troubu předehřejeme na 180-200 stupňů, těsto dáme do kruhové formy a pečeme 30 – 40 minut. Že je upečeno poznáme jednak podle vůně, jednak podle toho, že párátko zapíchnuté do bábovky je po vytažení suché, bez nalepeného těsta.

Dobrou chuť!

Jak fotíme?

Za necelých pět let, kdy fotíme digitálně, se nám na pevném disku shromáždilo přes dvanáct tisíc fotek. To je slušně velký statistický soubor, který jsem se pokusil trochu zanalyzovat. Takže jak fotíme? Fofograficky nejplodnější byla léta 2005 a 2006, což se celkem dalo očekávat. Největší špička je v srpnu 2006, kdy jsme podnikli měsíční […]

Za necelých pět let, kdy fotíme digitálně, se nám na pevném disku shromáždilo přes dvanáct tisíc fotek. To je slušně velký statistický soubor, který jsem se pokusil trochu zanalyzovat.

Takže jak fotíme?

Fofograficky nejplodnější byla léta 2005 a 2006, což se celkem dalo očekávat. Největší špička je v srpnu 2006, kdy jsme podnikli měsíční výlet do fotogenického Norska.

Je vidět, že ranní ptáčata nejsme. Naprostou většinu fotek jsme udělali odpoledne. A spát chodíme poměrně brzy. Jsou nějaké rozdíly mezi létem a zimou?

V zimě se stmívá mezi čtvrou a pátou a prudký pokles fotek v těchto hodinách svědčí o tom, že jsme hlavně krajináři.

Zajímavé je, že v létě končíme s focením daleko dříve, než v zimě. Je to zřejmě proto, že v létě jsme ve večerních hodinách obvykle v autě a vracíme se z výletu, zatímco v zimě sedíme celý večer doma a občas něco z nudy vyfotíme.

Téměř polovina fotek byla vyfocena na univerzální program „P“. O zbytek se rovným dílem dělí krajinářský a portrétní program. Prioritu clony a závěrky a podobné vychytávky téměř nepoužíváme.

Rozložení používaných ohniskových vzdáleností hovoří jasně – s kompaktem se portréty nedělají.

Velmi zajímavé zjištění. V podstatě nepotřebujeme zoomový objektiv. Stačil by nám dvouohniskový speciál – jedno hodně široké na krajiny a jedno dlouhé na lidi.

Je během dne doba, kdy více fotíme krajinu a v jiných hodinách zase více lidi? Zdá se, že ne. Pouze mezi druhou a třetí ráno míváme problém zaostřit na cokoli vzdálenějšího a používáme zejména širší ohniska …

ISO 100 jasně vede, překvapením je velké zastoupení ISO 400. Může za to kompakt. Zaznamenání hodná je i poměrně výrazná přítomnost ISO 1600 – jeden z luxusů, které nabízí zrcadlovka.

Každá čtvrtá fotka je s bleskem. Žijeme v temnotách.

Půlnoc to sice trošku kazí, ale zdá se, že průměrný čas závěrky souvisí s denní dobou. V jednu ráno je delší než jedna sekunda.

Závislost průměrného času závěrky na roční době je ještě výraznější než na denní době. Zbývá vysvětlit lednovou a zejména říjnovou anomálii.

Ano, je to tak. Chodíme do práce a fotíme hlavně o víkendech.

Pokud si chcete také udělat podobnou statistiku, můžete použít utilitu pro export EXIF informací do CSV souboru, kterou jsem za tímto účelem vytvořil. Je napsána v Pythonu a funguje na Macu i Windows. Výsledná data lze nahrát do Excelu a libovolně zpracovávat.

EXIF2CSV je ke stažení zde.

Thermius

Dneska jsme vypustili první balón z projektu Thermius, který si klade za cíl zjistit, jak daleko jsou schopné doletět solární balóny vyrobené z černých pytlů na odpadky. Bližší info na http://thermius.appspot.com Pokud můžete pomoci s překladem stránek do dalších jazyků, ozvěte se do komentářů.

Dneska jsme vypustili první balón z projektu Thermius, který si klade za cíl zjistit, jak daleko jsou schopné doletět solární balóny vyrobené z černých pytlů na odpadky.
Bližší info na

http://thermius.appspot.com

Pokud můžete pomoci s překladem stránek do dalších jazyků, ozvěte se do komentářů.