Vierwaldstättersee
-
- Lucern
-
- Svítání
-
- Cesta
-
- Jezero
Tartiflette
Tartiflette je národní savojské jídlo. Příprava je velmi jednoduchá, klíčová je kvalita surovin. Co budeme potřebovat? – 1 kg malých lojových brambor – jeden bochník (~400g) sýra Reblochon – 150g nakrájené uzené slaniny – jedna větší cibule – 3 lžíce crème fraîche – sádlo, máslo, sůl – 1 dl plného bílého vína (Chasselas) Brambory oloupeme […]
Quiberon
Konec února je ten pravý čas vyrazit k moři do Bretaně. Konec zimy, žádní turisti, pohoda a klid. Bydleli jsme v letním domě přátel ve vesnici Saint Pierre na poloostrově Quiberon a oddávali se příjemnému nicnedělání. Byla zrovna doba velkého přílivu a odlivu a ráno za odlivu místní s igelitovýma taškama pročesávali pláže a sbírali […]
Konec února je ten pravý čas vyrazit k moři do Bretaně. Konec zimy, žádní turisti, pohoda a klid.
Bydleli jsme v letním domě přátel ve vesnici Saint Pierre na poloostrově Quiberon a oddávali se příjemnému nicnedělání. Byla zrovna doba velkého přílivu a odlivu a ráno za odlivu místní s igelitovýma taškama pročesávali pláže a sbírali divoké ústřice. A tak jsme neodolali pár čerstvým kouskům huîtres de Belon, malých ústřic z ústí řeky Belon, které jsou nejlepší na světě a mají lehce oříškovou chuť.
Za měsíčního svitu jsme se prošli mezi kamennými řadami menhirů u vesničky Ménec v Carnacu, projeli se po ostrově Belle-Île-en-Mer ve vypůjčeném Twingu, pro zahřátí pili chouchen – bretaňskou medovinu, jídlo si solili fleur de sel – kyprou horní vrstvou soli, která jde po odpaření mořské vody snadno seškrábat, narozdíl od zbytku solné vrstvy, která je tvrdá a musí se dobývat v potu tváře a těla. Fleur de sel v Bretani patřívala ženám, které ji sbíraly a ponechávaly si peníze za její prodej. Nejlepší je z okolí Guérande.
Snídali jsme koláč le quatre-quarts, který je ze čtvrtky másla, čtvrtky mouky, čtvrtky cukru a čtvrtky vajec a zapíjeli bretaňskou kyškou lait ribot.
A pak se přiblížil čas odjezdu a my vyrazili do nejlepší rybárny v Quiberonu, koupili coquilles Saint-Jacques(hřebenatky svatojakubské) z nočního sběru, uvařili je v šumivém cideru a do omáčky přidali jemně nasekanou šalotku a trochu crème fraîche a zapíjeli suchým ciderem Valderance a ráno pak nasedli do auta a chtíc nechtíc se vrátili domů.
Antarktida – cesta na konec světa
Polární stanice ecoNelson Jaroslava Pavlíčka je antarktický fenomén. Jediná nevládní polární stanice v Antarktidě, postavená ze starého kontejneru a zbytků naplaveného dřeva, osamocená na ostrově Nelson, kam se pádluje na nafukovacím člunu přes mořskou úžinu. Syrová krajina s ledovci a rozeklanými skalami a zvířata, která se nebojí člověka. Měl to štěstí, že jsem mohl stanici […]
Recept na pleťový krém
Balzám pro mimina a lidi s citlivou pletí. Kvalita surovin je zásadní, proto pečlivě vybírejte dodavatele. Co budeme potřebovat? – 4 díly včelího vosku – 8 dílů kakaového másla – 4 díly kokosového oleje – 1 díl vody – případně několik kapek esenciálního oleje pro vůni, dobře se hodí mandlový Vosk rozpustíme ve vodní lázni, […]
Пелъмени
V životě každého Slovana nastávají chvíle, kdy přestane být po anglosasku free, cool a in (zkráceně frikulín). Jeho duše se rozběhne do širých dálav zadněsterských stepí, odkud pochází značná část jeho genové výbavy, hrdlo začne žíznit po ostřejším moku a na rty se dere думка, teskná píseň . To je ten pravý okamžik uvařit si […]
V životě každého Slovana nastávají chvíle, kdy přestane být po anglosasku free, cool a in (zkráceně frikulín). Jeho duše se rozběhne do širých dálav zadněsterských stepí, odkud pochází značná část jeho genové výbavy, hrdlo začne žíznit po ostřejším moku a na rty se dere думка, teskná píseň .
To je ten pravý okamžik uvařit si pelmeně. Pelmeně jsou jídlo prosté a nenápadné a jejich příprava je velmi zdlouhavá a pracná. Námaha spojená s vykrajováním a plněním těsta nevyústí v explozi exotických barev a chutí. Chuť pelmeňů je hluboká a podmanivá, jako slovanská duše.
Kdo chce vařit na efekt, upeče plátek tuňáka na banánovém listu s omáčkou z kurkumy, čili a ananasu a servíruje s rýží pěti barev.
Slovan s duší v dálavách si uděla pelmeně.
Co budeme potřebovat?
– 3 hrnky mouky
– 1 vejce
– 2/3 hrnku vlažné vody
– lžičku soli
– 300 g mletého hovězího
– 1 cibule
– 2 velké brambory
– sůl, pepř, rozmarýn
– ruská zakysaná smetana
Mouku nasypeme do mísy, uprostřed uděláme jamku kam rozklepneme vajíčko. Přilijeme vodu, posolíme a vypracujeme hutné nudlové těsto.
Uděláme si dva druhy náplní:
– mleté hovězí maso s nadrobno nakrájenou cibulkou
– rozmačkané brambory vařené ve vodě s rozmarýnem.
Těsto rozválíme a vykrajujeme z něj kolečka, na ně klademe náplň a pak uzavřeme do tvaru půlměsíce.
Vaříme v osolené vodě dokud nevyplavou na hladinu a pak ještě 5 minut.
Podáváme teplé a přeléváme smetanou.
Zapíjíme vodkou. На здоровие!
-
- Pelmeně
-
- Сметана
Nemůžu se nasytit
Na první poslech nezvyklé. Na druhý poslech zajímavé. Na třetí poslech chytlavé. Na čtvrtý poslech fakt dobré. Na pátý poslech skvělé. Na šestý poslech inspirující. Na sedmý poslech povznášející. Na osmý poslech úžasné. Na devátý poslech supr. Na desátý poslech čupr dupr. Saturate. The Chemical Brothers.
Pissaladière
Říct o pissaladière, že je to vlastně pizza je totéž, jako říct o Skotovi, že je Brit, nebo tvrdit o plzeňském pivu, že je německé. V zásadě máte pravdu, ale nikoho tím nepotěšíte. Pissaladière je slaný koláč z oblasti Nice na azurovém pobřeží, jehož základ se nápadně podobá pizzovému těstu, ale místo pomodoro se navrch […]
Říct o pissaladière, že je to vlastně pizza je totéž, jako říct o Skotovi, že je Brit, nebo tvrdit o plzeňském pivu, že je německé. V zásadě máte pravdu, ale nikoho tím nepotěšíte. Pissaladière je slaný koláč z oblasti Nice na azurovém pobřeží, jehož základ se nápadně podobá pizzovému těstu, ale místo pomodoro se navrch dává pissalat – omáčka z naložených ančoviček (sardelek).
A protože omáčku z naložených ančoviček doma nikdo nemá a sardelová pasta je chabá náhražka, uděláme si moderní verzi pissaladière, která je stejně tak dobrá a vystačíme se surovinami z obchodu.
Co budeme potřebovat?
– těsto na pizzu
– 500 g cibule
– ančovičkové řezy v oleji
– pár černých oliv
– bobkový list, tymián, sůl
– olivový olej
Cibule nakrájíme na kolečka, dáme do pánve s tlustým dnem, posolíme, přidáme bobkový list, tymián trochu olivového oleje. Zalejeme vodou tak, aby akorát překrývala cibuli. Necháme vařit na pomalém plameni, dokud se voda nevyvaří. Dáme pozor, aby se cibule nepřipálila.
Z těsta uděláme koláč, pomažeme cibulí, navrch poklademe ančovičkové řezy a olivy. Upečeme v předehřáté troubě, 20 minut při 250 stupních.
Dobrou chuť!
