V uplynulých dnech se nám podařilo odhalit, co stojí za neuvěřitelným přerodem Švýcarů z národa kopaničářů, kde brambory byly požehnáním a sýr přímo božím darem v jednu z nejbohatších zemí na světě, a to za necelých sto let.
Za vším stojí rodina Schleuseneufů, jejíhož člena, Fabricia, vidíme na snímku, jak se majetnicky opírá o zábradlí na terase své vily v Lausanne s výhledem na ženevské jezero.
Rodina Schleuseneufů historicky obývala nejhorší a nejneúrodnější části Švýcarska. Na pastvištích jejich dobytka byly pouze kameny, ledovce a sem tam trocha lišejníku, o kterou se vždy svorně popraly ovce, kozy a děti rozvětvené Schleuseneufovic rodiny.
Chudoba však nikdy nezlomila ducha rodiny Schleuseneufů a tak jako naučila nouze Dalibora housti, naučila chudoba Schleuseneufy manipulovat genetickou informací domácích zvířat. Málo se třeba ví, že to byli právě Schleuseneufové, kteří vyšlechtili ovce s kopýtky připomínajícícmi mačky, které umožnily stádům přecházet po ledovcích vysokohorskými průsmyky při nekonečném putování za kameny porostlými lišejníky.
Tyto ovce se rozšířily do všech velehor světa, ale protože to bylo ještě v dobách před autorským právem a patentními úřady, Schleuseneufové z toho nikdy neviděli ani frank a jejich tíživou situaci to nijak nezlepšilo.
Všechno se změnilo v polovině devatenáctého století, kdy ve stáji s mnohokrát vyspravovanou střechou z břidlicových plátů přišla na svět ovce požírající kamení. Na tom by nebylo nic divného, takových ovcí již vyšlechtili Schleuseneufové mnoho, z této však jako z první na světě padaly místo bobků normálních bobky zlaté.
Ovce požírající kamení a vyměšující zlaté bobky byla terno. Schleuseneufové se poučili z dřívějších zkušeností s krádežemi jejich vynálezů a tak se plemeno zlatých ovcí šířilo pouze mezi švýcarskými rodinami pod přísahou trestu smrti pro celý rod v případě vyzrazení cizincům.
Dodnes odcházejí každý rok všichni švýcarští muži na dva týdny do hor, kde v supertajných stájích sbírají zlaté bobky a pak je odnášejí do bank a zlatnických provozoven v údolích. Oficiálně jsou tito muži na vojenském cvičení, ale je to pouze zástěrka. Proč by jinak bylo povinností každého braněschopného švýcarského muže mít doma nejen zbraň, ale i speciální lopatku a smetáček a zlatnické váhy?
A Schleuseneufové? Je už v kalvínské tradici, že usnout na vavřínech nepřipadá v úvahu a tak i přes všeobecné uznání a vysoký společenský statut Schleuseneufové vždy odmítali jakékoli politické funkce a výhody a i nadále se věnují šlechtění domácích zvířat.
Po několikáté sklence vína mi Fabricio důvěrně sdělil, že kapr pijící mýdlovou vodu a vylučující ropu je v posledním stádiu testů takže lze očekávat, že Švýcarsko se v blízké budoucnosti posune opět někam úplně jinam.