Úvod do politiky pro děti
Milé děti,
dnes se budeme bavit o něčem, co je protivnější než spaní po obědě, a to o politice. Lidé, kteří se politikou zabývají, chtějí buď získat moc, protože je doma nikdo neposlouchá, nebo chtějí získat peníze, protože nic neumějí a mimo politiku by byli chudí a to oni neradi. Politik je buď škaredý pán s velkým břichem, nebo škaredá paní s velkým zadkem, ale na ulici je od ostatních lidí nepoznáte, protože politici po ulici nechodí. Jezdí ve velkých černých autech a za sklem vypadají, jako by už týden nebyli na záchodě.
Každý večer ukazují politiky v televizi. Určitě si myslíte, že pro výstrahu, ale není to tak. Politici se v televizi natřásají a předvádějí, protože se chtějí zalíbit lidem. Každých pár let se totiž lidé rozhodují, kterým politikům na čas dovolí, aby vydávali hloupé zákony a kradli státní peníze. Politiků je totiž moc a všichni najednou to dělat nemůžou. Teď si asi říkáte, proč jim to vůbec dovolujeme? Inu, nemáme moc na výběr. Pokud bychom to nedělali my, našlo by se pár hodně škaredých politiků, vzali by si moc sami do svých rukou a nás už by se na nic neptali.
Takže si zapamatujte, že musíte chodit k volbám, aby se ty skupinky politiků, co jsou momentálně u vesla pravidelně střídaly. To je totiž drží alespoň trochu na uzdě. Ti noví se vždycky podívají, co dělali ti staří a zavřou pár z těch, co nejvíc kradli, do vězení. Sami přitom ví, že až se z nich samých stanou staří a příjdou jiní noví, mohli by zavřít zase je a tak se ta státní zlodějna drží v rozumných mezích.
Ptáte se, kolik těch skupinek politiků je? Inu, z předchozího povídání vidíte, že by stačily dvě, které by se pravidelně střídaly. Ve skutečnosti je jich ale víc, protože ve velkých skupinkách je velká konkurence a tak to radši spousta politiků zkouší ve skupinkách menších, kde mají větší šanci dostat se k lizu.
Copak Pepíčku? Ptáš se, zda politici taky jezdí na výlety? Ale to víš, že ano! Politici mají podobnou mateřskou školku jako vy, kde si celý den hrají. Říkají jí parlament. Čas od času jezdí i na výlety. Většinou ne všichni najednou, ale zato daleko a na dlouho. Vracejí se potom opálení a usměvaví a nějakou dobu méně zlobí.
A co ty, Mařenko? Že je ti politiků líto, když je nikdo nemá rád? Dříve to pár lidí zkoušelo, zůstat i v politice slušnými a pravdomluvnými, ale neosvědčilo se to. Ostatní se jím vyhýbali a hlavně lidé to nemají rádi. Lidé chtějí, aby se politici navzájem uráželi, hlasitě nadávali na všechny kromě své skupinky a slibovali hory doly. Takže máme politiky, jaké jsme chtěli a nemusí ti jich být Mařenko líto. Jsou to sice kreatury, ale někdo to dělat musí a je lepší, když se hlásí sami, než kdyby se do toho nikdo nehrnul a muselo se losovat mezi všemi lidmi.
Tak děti, a teď šup do postýlek a spát. A hlavně se dobře učte a poslouchejte maminku, abyste se, až dospějete nemuseli dát na politiku a nedělali rodičům ostudu.
Dobrou noc!