Od té doby, co Google koupil od Čeda Hárlyho a Stíva Čena hromadu harddisků na ukládání filmečků za částku převyšující roční rozpočet průměrného afrického státu, roztrhl se už tak děravý pytel s články o vebudvanula. Web 2.0, který začal svou pouť slzavým údolím jako nezvukomalebná zkratka AJAX, zkomolili věrozvěsti nového na cosi, kde se stírá rozdíl mezi čtenáři a autory, dav je inteligentní a budoucnost už nepatří aluminiu, ale komunitním projektům.
Ačkoli toto vizionářské přesvědčení nesdílím, myslím si, že něco jako nová generace webu skutečně existuje. Jejím strůjcem je bezpochyby přechod od klasických webových formulářů k dialogovým oknům, drag-and-drop a dalším prvkům uživatelského rozhraní známým z desktopových operačních systémů. Jinými slovy, v prohlížečích mohou konečně běhat normální aplikace, které jsou přístupné téměř odkudkoli a nejsou omezené na jednu verzi Internet Exploreru a ActiveX komponenty.
Ještě důležitější však je, že přesun aplikací z desktopu na web s sebou přinesl i novou filozofii v návrhu a implementaci. Čím se webové aplikace liší od tradičních?

Datová univerzalita. Podstatná jsou data, nikoliv aplikace. Přístup k datům není geograficky ani časově omezen, je nezávislý na použitém přístupovém zařízení. Automaticky se předpokládá datová perzistence – data jsou uložena v několika kopiích na různých místech a ztráta datového úložiště v jedné lokalitě nemusí být uživatelem ani zaznamenána. Nastavení aplikace je nezávislé na použitém koncovém zařízení – odpadá konfigurace programů po každé reinstalaci operačního systému a na nových počítačích.
Nekonečné undo. Příkaz Delete už neznamená vymazání informací, ale pouze jejich odsunutí do archívu. Bez toho, aby si to uživatel výslovně přál, není důvod cokoli definivně mazat. Místa na discích je dost a vyhledávání dostatečně intuitivní a rychlé. S nekonečným undo souvisí i automatické ukládání změněných dat – po havárii přístupového zařízení lze pokračovat tam, kde se skončilo před pádem.
Redesign aplikací od začátku. Většinu aplikací je třeba pro web znovu navrhnout a implementovat. To přináší jedinečnou možnost zbavit se závaží špatných rozhodnutí z minulosti, které pronásledují nové verze tradičních programů, které vycházejí z existující codebase. Nové návrhy aplikací šité na míru dnešním standardům uživatelského rozhraní a skutečným potřebám uživatelů mohou výrazně zvýšit produktivitu a potěšení při jejich používání.

Myslím si, že výše uvedené body mohou vystihovat podstatu změny paradigmatu na webu lépe, než básnění o síle komunity. Nové webové aplikace totiž mění způsob, jakým uživatelé používají výpočetní techniku, ne jenom internet.